Mlčoun

Jak postupuje

Mlčoun chce mít rozhovor za sebou a nic přitom nevysvětlovat. Krátké odpovědi jsou způsob, jak mít pod kontrolou, co se řekne: pokrčení ramen, „možná“, suché „nevím“. Každá taková odpověď ti vrací práci zpátky. Vyplňuješ ticho, hádáš, co se tím myslí, a ptáš se dál, a na každou otázku, na kterou jde odpovědět jedním slovem, dostaneš přesně jedno slovo. Funguje to, protože ticho je nepříjemné a kdo ho snáší nejhůř, obvykle začne mluvit, prosit nebo to vzdá.

Jak to zní

• Možná.
• Nevím. Proč se ptáš zrovna mě?
• Je to, jak to je.

Co funguje

Mlčoun se otevře skutečné otázce, kterou nejde odbýt pokrčením ramen. Ptej se otevřeně, ze zvědavosti a ne pod tlakem, na to, co si druhá strana myslí nebo co je na tom těžké, a pak čekej. Nech pauzu doznít a nevyplňuj ji. Když přijde aspoň kousek, reaguj se zájmem právě na něj a nepřeskakuj hned k dalšímu bodu. Drž vyrovnaný tón po několik tahů a nabídni možnost odpovědět později, pokud se to teď nehodí. Trpělivost a vytrvalý zájem udělají z mluvení bezpečnější volbu než mlčení.

Ty říkášNikam nespěchám. Jak to vidíš ty? Poslechnu si to, až na to budeš mít chuť.

Co se vymstí

Čím víc tlačíš, tím víc se Mlčoun uzavírá. Rychlé otázky za sebou, výčitky kvůli mlčení nebo otázky typu ano/ne nabízejí snadnou krátkou odpověď nebo důvod odejít. Když každou pauzu vyplníš vlastními dohady, stačí Mlčounovi jedním slovem přitakat a nic dalšího neříct. Když ochladneš i ty, rozhovor skončí, a přesně o to Mlčounovi jde.