Skákač do řeči

Jak postupuje

Skákač do řeči chce mít v místnosti nejhlasitější názor a poslední slovo. Skočí ti do řeči dřív, než dořekneš větu, dokončí myšlenku za tebe a převypráví tvůj bod vlastními slovy, trochu špatně. Funguje to, protože většina lidí je zdvořilá. Zastavíš se, necháš druhou stranu mluvit a čekáš, až přijdeš na řadu, jenže ta chvíle nepřijde. Nebo zvýšíš hlas a nezdvořilost je pak na obou stranách. Tak či tak tvůj bod nikdy nezazní celý a v paměti všech zůstane verze Skákače do řeči.

Jak to zní

• Jasně, jasně, ale jde o tohle.
• Počkej, počkej, úplně ti uniká pointa.
• Vlastně chceš říct tohle.

Co funguje

Skákač do řeči se bojí, že klidně odmítneš pustit slovo: takové odmítnutí odhalí hrubost a tebe přitom nestaví do obrany. Když ti skočí do řeči, nezastavuj se a nezvyšuj hlas. Mluv vyrovnaně a dokonči větu, nebo klidně řekni, že ji chceš dokončit, a pak to udělej. Slib, že potom budeš poslouchat, a slib dodrž, protože to ukazuje férovost, ne umíněnost. Počítej s dalším pokusem v příštím tahu. Pokaždé zopakuj stejný klidný postup, klidně i stejnými slovy.

Ty říkášNech mě dokončit tuhle myšlenku, pak chci slyšet tu tvoji. Termín se posune jen tehdy, když vyškrtneme druhou funkci.

Co se vymstí

Když zvýšíš hlas na úroveň druhé strany, vznikne z toho soutěž v křiku, a v té je Skákač do řeči lepší. Když zmlkneš a čekáš, potvrzuješ, že skákání do řeči funguje. Dlouhé stížnosti na skákání do řeči s ostnem v hlase tě staví do obrany a dávají druhé straně nové téma, kterým tě může překřičet. Dlouhé, kličkující věty nabízejí víc míst, kde se dá skočit do řeči.