Panikář

Jak postupuje

Panikář prožívá všechno jako krizi a myslí to vážně. Přijde malý problém a Panikář skočí o tři kroky dopředu, rovnou k nejhoršímu konci. Chce, aby někdo tu paniku převzal a řekl, že to dobře dopadne. Funguje to, protože strach je skutečný a strach je nakažlivý. Buď začneš panikařit taky, nebo se vrhneš do uklidňování a řešení. Obojí drží pozornost u katastrofy, kterou si Panikář představuje, a skutečný problém, obvykle mnohem menší, nikdo neprozkoumá.

Jak to zní

• Tohle všechno zničí.
• Tohle už k tomu všemu nezvládnu.
• Co mám dělat? Řekni mi, co mám dělat.

Co funguje

Na Panikáře zabírá klidný, věcný pohled, který odmítne přitakat katastrofě a vrátí pozornost ke skutečnému, menšímu problému. Uznej, že má Panikář strach, a pak řekni fakta na rovinu. Pojmenuj, co se skutečně stalo a co ne. Zeptej se, jaký je první konkrétní krok, a odpověď nech na druhé straně. Panika se bude vracet, a ne jednou. Pokaždé zpomal, drž klid a opakuj stejná fakta. Obvykle to chce několik klidných tahů, než je problém vidět ve skutečné velikosti.

Ty říkášSlyším, jak moc se bojíš. Zatím se posunul jeden termín o den. Co s tím můžeme udělat ještě dnes?

Co se vymstí

Společná panika potvrzuje, že katastrofa je skutečná. Výzva ke klidu nebo poznámka, že je to přehnané, vyzní jako odbytí a spirálu ještě roztočí. Když všechno převezmeš a vyřešíš za druhou stranu, naučíš Panikáře, že panikou se práce zařídí. Když nad tím mávneš rukou s „To bude dobrý“, přeskočíš skutečný problém, a Panikář to ví.