Vyhýbání

Co to je

Vyhýbání znamená netlačit na vlastní výsledek ani neusilovat o výsledek druhé strany, aspoň prozatím. Necháš poznámku bez odezvy, odložíš těžký rozhovor nebo prostě odejdeš z místnosti. Je málo asertivní i málo kooperativní, ale neznamená to, že ti na věcech nezáleží. Často jde o úsudek: teď není vhodná chvíle, tohle není ten pravý člověk, nebo to nestojí za to. Lidé, kteří k vyhýbání tíhnou, mají často dobrý odhad a citlivě vnímají náladu v místnosti. Cenu souboje vidí jasně, někdy jasněji než kdokoli jiný, a klid je pro ně cennější než vyhraný bod.

Jak to zní

• Teď to radši nerozebírejme.
• Nech to být. Nestojí to za hádku.
• Můžeme to probrat jindy?

Kde pomáhá

Vyhýbání je správná volba častěji, než si lidé připouštějí. Když jde o maličkost, nechat ji být ušetří všem čas i energii. Když jsou emoce vysoko, odstup pomůže všem vychladnout a pozdější rozhovor pak dopadne líp. Když nemáš jak výsledek ovlivnit nebo druhá strana zjevně hledá souboj, nezapojit se tě ochrání. Získáš také čas zjistit fakta nebo si věci promyslet, než promluvíš. Vybírat si, do kterých sporů jít, je skutečná dovednost a znamená, že když se ozveš, lidé poslouchají.

Co tě stojí

Problémy, kterým se vyhneš, na tebe obvykle počkají. Drobná nepříjemnost ponechaná bez povšimnutí může přerůst v hořkost, a když nakonec vyjde ven, bývá větší, než musela být. Ostatní nemusí vědět, co si myslíš nebo co potřebuješ, takže rozhodnutí padají bez tebe. Někdo tvoje mlčení bere jako souhlas, jiní pochopí, že můžou dál překračovat hranici, protože se nic nestane. Vyhýbání tě také připravuje o praxi: čím méně často otevíráš těžké věci, tím těžší je každá další. A někdo, kdo se trápí, může tvůj odstup číst jako nezájem.

Jak se posunout dál

Začni v malém. Vyber si tento týden jednu drobnost, kterou obvykle necháváš být, a pojmenuj ji jednou klidnou větou, třeba když požádáš, ať každý zaplatí svou útratu. Všimni si, že rozhovor přežije. Když potřebuješ čas, dej odkladu konkrétní podobu: řekni, kdy se k tomu vrátíš, a pak to udělej. Před těžkým rozhovorem si napiš jednu věc, kterou chceš říct, ať pod tlakem nehledáš slova. A podívej se, co obcházíš. Když se stejná věc pořád vrací nebo pokaždé, když někoho vidíš, cítíš sevřený žaludek, sama nezmizí a stojí za to ji otevřít.