Přizpůsobení

Co to je

Přizpůsobení znamená odložit to, co chceš ty, aby druhá strana dostala, co chce. Je kooperativní a málo asertivní: pomůžeš, souhlasíš, vyjdeš vstříc nebo se omluvíš a konflikt skončí, protože ho necháš skončit. Často to pramení ze skutečného zájmu o druhé. Všímáš si, co ostatní potřebují, ceníš si harmonie a malá oběť ti připadá jako férová cena za dobrý vztah. Někdy je to i praktické: na výsledku ti prostě může záležet méně než druhé straně. Lidé, kteří volí přizpůsobení jako první, bývají ti, o které se ostatní opírají, a po neshodě obvykle jako první urovnávají vztahy.

Jak to zní

• Jasně, uděláme to po tvém.
• V pohodě, to vezmu na sebe.
• Máš pravdu, to mi mělo dojít.

Kde pomáhá

Přizpůsobení je správná volba, když na věci záleží druhé straně mnohem víc než tobě. Ustoupit tě pak stojí málo a druhým to dá hodně. Je to moudré i ve chvíli, kdy zjistíš, že nemáš pravdu: rychlé přiznání ti vynese víc respektu než obhajoba slabé pozice. Buduje dobrou vůli, ze které můžeš později čerpat, a udržuje vztahy vřelé i přes drobné neshody, které by je jinak opotřebovaly. Když je situace vyhrocená, velkorysá reakce sníží napětí rychleji než jakýkoli argument. Rodiny, přátelství i týmy stojí na lidech, kteří umějí občas ustoupit.

Co tě stojí

Když ustoupíš pokaždé, tvoje vlastní potřeby potichu mizí. Ostatní se tě možná přestanou ptát, co chceš, protože se zdá, že ti vyhovuje cokoli. Pod povrchem může narůstat křivda a může se dostavit únava nebo pocit, že tě nikdo nevidí, aniž by šlo ukázat na chvíli, kdy se to pokazilo. Někteří toho využijí, protože vědí, že na tvoje ano stačí trocha výčitek nebo lichotek. Tvoje nápady se možná nikdy nedostanou na stůl, a to je ztráta pro všechny, nejen pro tebe. A když se konečně ohradíš, ostatní to možná překvapí, protože nic nenaznačovalo, že je něco špatně.

Jak se posunout dál

Než řekneš ano, zastav se. Když řekneš, že se ozveš později, získáš čas zjistit, jestli to vůbec chceš. Trénuj malé, upřímné preference: když se někdo ptá, kam jít jíst, jmenuj konkrétní podnik místo odpovědi, že je ti to jedno. Nauč se jeden laskavý, ale jasný způsob, jak odmítnout, třeba že tentokrát nemůžeš, ale přeješ hodně štěstí, a používej ho bez dlouhého vysvětlování. Když ustoupíš, podej to jako volbu, například že tentokrát klidně přistoupíš na návrh druhé strany, aby to bylo vidět a dalo se to oplatit. A potichu si veď účty: když na tvoje potřeby nikdy nepřijde řada, je čas si o ni říct.