Chvastoun

Jak postupuje

Chvastoun chce, aby každý příběh v místnosti nakonec patřil Chvastounovi. Nechá tě domluvit a pak odpoví větším: tvůj mizerný týden přebije ještě horším, tvoje povýšení historkou o dvou odděleních najednou pod palcem. Obvykle to dělá vlídně a často to bere jako způsob, jak se přátelé sbližují. Funguje to, protože nic z toho není otevřeně hrubé. Námitka působí malicherně, tak to necháš být, a časem se svými novinkami přestaneš chodit úplně.

Jak to zní

• Ty že máš těžký týden? Tak to poslouchej ten můj. No nic, jak říkám.
• Povýšení, pěkný. To mi připomíná, jak pode mnou jela dvě oddělení naráz.
• Jo, to znám. U mě to bylo vlastně mnohem horší. Chceš slyšet něco šílenýho?

Co funguje

Chvastoun ustoupí, když vlídně pojmenuješ ten vzorec a požádáš o pár minut, které zůstanou tvoje. Drž to přátelsky, protože tohle není nepřítel: řekni, že tě ty historky baví, ale teď chceš dopovědět tu svou. Když začne přebíjení, vrať se ke svému bodu bez zvýšeného hlasu. Řekni prostými slovy, o co stojíš, třeba o otázku na tvoje novinky. Opakuj to klidně tak často, jak bude třeba. Mnoho Chvastounů si zvyku všimne, jakmile ho někdo laskavě pojmenuje, a někteří se tomu i zasmějí.

Ty říkášTu si chci poslechnout, fakt. Můžu nejdřív dopovědět tu svoji? Tohle je pro mě důležité a chci, aby to chvíli zůstalo moje.

Co se vymstí

Přebíjet historku historkou rozjede soutěž, ve které nevyhraje nikdo. Když zmlkneš a přenecháš slovo, učíš Chvastouna, že je to v pořádku. Chladná poznámka o tom, jak to dělá pořád, zní jako útok na přátelství, takže Chvastoun přidá na hlasitosti i na ublíženosti a tvoje novinka zase zapadne.